Máte společnost, která už nepodniká, ale zůstaly jí dluhy? Nebo se podnikání dostalo do problémů a nevíte, jak s firmou dál naložit? Možná vám někdo doporučil insolvenci, jiný zase tvrdí, že nejjednodušší je firmu přepsat na někoho jiného.
Ani jedno nemusí být správné řešení. Je důležité zjistit, jaké dluhy firma skutečně má, zda je schopná je vypořádat a jaké povinnosti zůstávají jejímu jednateli.
Firma s dluhy nemusí být automaticky v úpadku. Pokud ale v úpadku je, nesmí se povinnost řešit jej podle zákona nahrazovat pouhým převodem firmy nebo běžnou likvidací.
Jaký je rozdíl mezi likvidací a insolvencí?
Likvidace je zákonný postup ukončení společnosti. Likvidátor se snaží vypořádat její majetek, smlouvy, pohledávky a dluhy tak, aby mohla být řádně vymazána z obchodního rejstříku. Do likvidace může vstoupit i firma, která má dluhy, pokud je možné je zákonným způsobem vypořádat.
Insolvence je naproti tomu soudní řízení, jehož hlavním účelem je řešit úpadek nebo hrozící úpadek a společně vypořádat nároky věřitelů. U společnosti, která už nemá životaschopný provoz, obvykle přichází v úvahu konkurs. Existují i jiné zákonné způsoby řešení úpadku, třeba reorganizace, ty však mají vlastní podmínky.
Nejde tedy o dvě rovnocenné služby, ze kterých si lze vybrat jen podle ceny. Rozhodující je situace firmy a zákon.
Kdy má firma dluhy, ale ještě není v úpadku?
Představte si firmu, která dluží dodavatelům 250 000 Kč. Na účtu má 100 000 Kč a za odběrateli má dobře vymahatelné pohledávky ve výši 350 000 Kč. Jestliže dokáže zaplatit splatné dluhy včas nebo se s věřiteli dohodne na reálném vypořádání, může být vhodná běžná likvidace. Je ovšem třeba ověřit skutečné termíny plateb, vymahatelnost pohledávek a všechny ostatní závazky.
Jiná situace nastane, když firma několik měsíců neplatí tři různé věřitele, nemá žádné příjmy ani majetek, její účet je prázdný a neexistuje reálný zdroj úhrady. To jsou typické signály úpadku, které musí jednatel ihned řešit.
Úpadek může nastat zejména tehdy, když má společnost více věřitelů, dluhy déle než 30 dní po splatnosti a není schopna je platit. U s.r.o. může jít také o předlužení: firma má více věřitelů a hodnota jejích dluhů převyšuje hodnotu majetku, zohlední-li se zákonná pravidla pro jeho ocenění.
Jedna nezaplacená faktura ani určitá výše dluhu sama o sobě nerozhoduje. Naopak i relativně nízké dluhy mohou při splnění všech podmínek znamenat úpadek.
Co se stane, když firma podá insolvenční návrh?
Podáním insolvenčního návrhu začíná soudní řízení. Návrh musí obsahovat konkrétní informace o finanční situaci firmy a zákonem požadované přílohy. Pouhé sdělení, že společnost nemá peníze, nestačí.
Informace o řízení se zpravidla zveřejní v insolvenčním rejstříku. O situaci se tak mohou dozvědět klienti, dodavatelé, banky i obchodní partneři. Již po zahájení řízení nastupují omezení při nakládání s firemním majetkem. Není možné volně převádět majetek, vybírat peníze nebo podle vlastní úvahy platit jen některým starým věřitelům.
Pokud soud rozhodne o úpadku, ustanoví insolvenčního správce. Věřitelé dostanou lhůtu pro přihlašování pohledávek. Správce zjistí majetek, prověřuje nároky věřitelů a další okolnosti. Při konkursu přebírá oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Výnos z majetku se rozděluje podle stanovených pravidel, nikoli podle přání bývalého majitele firmy.
Insolvence tedy neznamená, že odevzdáte společnost soudu a tím pro vás veškerá komunikace končí. Správce může i nadále požadovat informace, doklady a vysvětlení. Svoji minulou činnost budete muset být schopni doložit i po změně vedení společnosti.
Kolik stojí insolvence?
U firemních insolvencí, zejména pokud společnost nemá peníze, může soud uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení až 50 000 Kč. U vlastního návrhu firmy není tato částka automaticky stejná ve všech případech; o potřebě a výši zálohy rozhoduje soud. Pokud insolvenční návrh proti podnikající právnické osobě podává věřitel, platí pro něj zpravidla povinná záloha 50 000 Kč už při podání, s výjimkami podle zákona.
Záloha slouží především k tomu, aby bylo z čeho financovat počáteční činnost insolvenčního správce, než se podaří zajistit peníze z majetku společnosti. Nejde o poplatek, jehož úhradou získáte jistotu zániku firmy nebo zbavení se dluhů.
K tomu mohou přistoupit náklady na přípravu insolvenčního návrhu, získání účetních dokladů, právní zastoupení či vedení soudních sporů. Samotné řízení může trvat měsíce, u komplikovaných případů i roky.
Pokud je uložená záloha nezaplacená, může soud řízení zastavit nebo ji vymáhat. Zastavení řízení však samo o sobě neznamená, že se dluhy vyřešily ani že zanikla povinnost řešit trvající úpadek. Není bezpečné spoléhat na nezaplacení zálohy jako na způsob ukončení firmy.
Co bude insolvenční správce zkoumat?
Správce se nezajímá jen o to, kolik je dnes na firemním účtu nebo zda firma vlastní auto. Potřebuje zjistit, zda do majetku společnosti nepatří také věci či peníze, které už nejsou na první pohled vidět, a zda nebyli poškozeni věřitelé.
Může prověřovat zejména:
- Bankovní výpisy, platby mezi účty, hotovostní výběry a stav pokladny.
- Prodej firemního majetku a to, zda kupní cena odpovídala jeho hodnotě a byla zaplacena.
- Půjčky jednatelům, společníkům a propojeným firmám.
- Výplaty odměn, podílů na zisku a další platby osobám spojeným se společností.
- Úhrady některých dluhů v situaci, kdy ostatní věřitelé zůstali nezaplaceni.
- Vznik dluhů, vedení účetnictví a reakci jednatelů na zhoršující se finanční situaci.
Správce může získávat informace také přímo od bank, úřadů nebo dalších osob v zákonném rozsahu. Nestačí proto předložit pouze poslední účetní závěrku nebo říci, že ve firmě nic nezůstalo. U transakcí z minulosti může požadovat vysvětlení, smlouvy a doklady. U některých typů jednání může soudní cestou žádat vrácení plnění do majetku společnosti i za operace provedené několik let před insolvencí, v případech úmyslného zkrácení věřitelů až pět let před zahájením řízení.
To neznamená, že každá platba z minulosti nebo každý neúspěšný obchod je protiprávní. Správce posuzuje okolnosti a právní důvody konkrétních operací. Takové prověřování je ale přirozenou součástí insolvenčního procesu. Také likvidátor má povinnost prověřovat majetek a podezřelé operace; likvidace neslouží k jejich zakrytí.
Může jednatel přijít o vlastní peníze, byt nebo možnost podnikat?
Samotný neúspěch podnikání ještě neznamená osobní odpovědnost jednatele za všechny dluhy firmy. Společnost s ručením omezeným je samostatnou osobou a má vlastní majetek a vlastní závazky.
Jiné je to, pokud se jednatel osobně zaručil za firemní úvěr, způsobil společnosti škodu porušením svých povinností, včas nepodal povinný insolvenční návrh nebo nezákonně vyváděl majetek z firmy. Ve stanovených případech může soud rozhodnout, že jednatel musí zaplatit náhradu škody, vrátit určité odměny nebo přispět ze svého majetku na úhradu dluhů společnosti. Věřitelé mohou také za zákonných podmínek uplatnit jeho osobní ručení. Teprve na základě příslušného závazku nebo rozhodnutí může být případně postižen jeho soukromý majetek.
A co když máte ještě jinou společnost? Insolvence jedné s.r.o. automaticky neznamená, že nesmíte být jednatelem jiné s.r.o. nebo dál podnikat. Při opakovaném či závažném porušení povinností však může soud rozhodnout o zákazu výkonu funkce člena statutárního orgánu v obchodních korporacích až na tři roky. V některých případech soud rozhoduje o vyloučení povinně. Nejde o automatický zákaz po celou dobu úpadku, ale o samostatný právní důsledek konkrétního jednání. Případný trestní zákaz činnosti je další, odlišná záležitost.
Jestliže jste pouze společníkem a nejste jednatelem, je vaše postavení jiné. Samotné vlastnictví podílu zpravidla nevede k odpovědnosti za celý dluh s.r.o.; význam ale mohou mít nesplacené vklady, osobní záruky, nezákonné výplaty, faktické řízení společnosti a další okolnosti.
Nemajetná společnost s dluhy: je insolvence vždy nutná?
Existují společnosti, které již dlouho nepodnikají, žádný použitelný majetek nemají a zůstaly jim staré závazky. U takových případů může být otázka účelnosti a proveditelnosti insolvenčního řízení složitější, než se na první pohled zdá.
Vyšší soudy již opakovaně vysvětlily, že insolvenční řízení není určeno k tomu, aby pouze zajistilo výmaz nefunkční firmy z obchodního rejstříku. Zákon zná také zvláštní postupy pro skutečně nemajetné společnosti, za stanovených podmínek zejména tehdy, vykonává-li funkci likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci.
To ovšem neznamená, že společnost bez majetku nemusí podat insolvenční návrh, pokud je v úpadku. Nemajetnost se musí skutečně prověřit. Firma může mít například neuhrazené pohledávky, nárok na náhradu škody nebo možnost vymáhat zpět majetek převedený v minulosti. A také existují přesné podmínky, kdy lze zvláštní cestu k výmazu využít.
Proto je vhodné nepředjímat výsledek jen podle součtu dluhů a aktuálního zůstatku na účtu. Zkušený odborník by měl posoudit skutečný stav firmy, její historii, dostupné doklady, způsob jmenování likvidátora a procesní situaci. Určí, co lze zákonně řešit likvidací, zda je nutné podat insolvenční návrh a jaký další postup je obhajitelný. Je-li povinnost podat návrh zjevná, nesmí ji konzultace ani jednání o převodu odkládat.
Pozor na výkup zadlužených společností. Přepis firmy není likvidace
Na trhu se objevují nabídky převzetí zadlužené společnosti, které slibují, že se po podpisu smlouvy zbavíte všech starostí. Ne každé převzetí společnosti je problematické. Zásadní rozdíl ale spočívá v tom, zda nový vlastník a vedení skutečně řeší její stav, nebo zda jde jen o formální převedení na třetí osobu bez důvěryhodného plánu dalšího postupu.
Pokud jednateli hrozí úpadek firmy, nemůže své zákonné povinnosti obejít tím, že se odvolá z funkce, předá podíl neznámé osobě a přestane se o situaci zajímat. Převod podílu sám o sobě firemní dluhy neodstraňuje a zpětně neodstraňuje odpovědnost za jednání původního vedení.
Skutečný případ: dluhy po převodu firmy na bílého koně
Česká justice v listopadu 2025 popsala případ společnosti MARVISSIMO, která provozovala penzion a restauraci. Po ztrátě pronajatých prostor přišla o zdroj příjmů a původní jednatelé firmu převedli na osobu spojenou s desítkami dalších společností. Podle článku firma později zanikla bez majetku a s celkovými dluhy téměř 14 milionů Kč. Jeden z věřitelů se ale obrátil na soud a požadoval ručení bývalých jednatelů.
Podle reportáže u Vrchního soudu v Olomouci uspěl. Podstatná byla skutečnost, že původní vedení namísto řešení hrozícího úpadku společnost opustilo. Případem se již dříve zabýval také Nejvyšší soud, který zdůraznil, že pouhé vlastní odvolání z funkce nelze samo považovat za snahu úpadek odvrátit.
Případ se řídil dřívější právní úpravou, nicméně i dnešní právní předpisy umožňují při porušení zákonných povinností postihnout osobní majetek jednatelů. Částka celkového zadlužení neznamená, že soud automaticky uložil oběma jednatelům zaplatit všechny dluhy v této výši.
Zdroj: Česká justice, 9. 11. 2025; Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3019/2023.
Z několika tisíc korun ušetřených za pouhý přepis firmy se může stát spor o statisíce či miliony korun.
Pokud si objednáváte převzetí firmy právě za účelem likvidace, trvejte na tom, aby součástí předání bylo právně účinné rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a jmenování konkrétního profesionálního likvidátora. Zjistěte, kdo podíl přebírá, kdo bude likvidátorem, jaké podklady převezme a jak bude nakládáno s dluhy. Pokud dodavatel nabízí pouze přepis a neurčitý příslib, že se o firmu někdy v budoucnu postará, takovou nabídku nepřijímejte.
Ani okamžité jmenování likvidátora však nelegalizuje dřívější porušení povinností, nebrání případné insolvenci a nezbavuje původního jednatele odpovědnosti za jeho předchozí jednání.
Jak se tedy rozhodnout?
| Stav společnosti | Co řešit |
|---|---|
| Firma dokáže vypořádat dluhy a chce ukončit činnost | Řádná likvidace, případně s profesionálním likvidátorem. |
| Firma má dluhy, ale není jasné, zda je v úpadku | Neprodleně zajistit odborné posouzení majetku, splatnosti a schopnosti platit. |
| Firma splňuje znaky úpadku | Bez zbytečného odkladu řešit povinný insolvenční návrh, pokud neplatí zákonná výjimka. |
| Firma je dlouhodobě neaktivní, nemajetná a má historické dluhy | Individuálně prověřit, zda jsou splněny podmínky insolvence nebo některého zvláštního postupu ukončení. |
Pokud potřebujete předat společnost rychle, může být vhodným řešením převzetí podílu spolu se skutečným zahájením likvidace a jmenováním likvidátora. Takový model lze ale použít jen tehdy, je-li s ohledem na stav firmy právně vhodný a nedochází k odkládání povinného řešení úpadku. Jeho výhodou je odborné vedení dalších kroků a možnost ukončit vlastnickou a řídicí roli ve sjednaném okamžiku při splnění právních náležitostí, nikoli odstranění dluhů nebo odpovědnosti za minulost.
Doporučení redakce: Pokud má vaše firma dluhy, neobjednávejte si naslepo ani likvidaci, ani insolvenci, ani pouhý převod podílu. Připravte si seznam věřitelů, výši a splatnost závazků, poslední dostupnou účetní závěrku, informace o účtech a majetku a případná soudní či exekuční řízení. Obraťte se na odborníka se zkušenostmi s likvidacemi i insolvencemi. Včasné posouzení může ušetřit značné náklady a chránit vás před dalšími chybami.
Související články: Co je likvidace a jak ukončit podnikání · Převod podílu a profesionální likvidátor · Rizika převodu firmy na neznámou osobu.
